Máme rodinu v Turnově, už jen tento název města ve mě vyvolává
skvělé pocity. Kdo jednou zažil tohle co popíšu dále ten jistě pochopí.
Vše začalo o prázdninách v roce pravděpodobně 1986, to mi bylo 15 let, a moji
maminku napadlo že mě a sestru pošle na prázdniny k tetičce do Turnova. Už jenom
to že pojedu vlakem 8 hodin pro mě znamenalo senzaci..okamžitě jsem souhlasil,
jak na tom byla ségra už fakt nevím, ale je fakt že jela semnou docela
dobrovolně. Teta v Turnově měla děti stejného pohlaví a věku jako my, takže na
přátelství a pěkné prázdniny bylo už předem zaděláno. Jeli jsme sami, já jako
zkušený cestovatel jsem neměl žádný problém, a moje máti to dobře věděla.
Vyrazili jsme ráno z Ostravy Ostravanem a po přestupu v Pardubicích jsme dojeli
kolem 11 do Turnova ( tohle spojeni vpodstatě existuje dodnes). Měli jsme
tenkrát s sebou kazeták- Grundig, a jednu jedinou kazetu na které byl na jedné
straně nahraný Alphaville a na druhé byl nějaký mix Madonny a ještě
něčeho...tuhle kazetu jsme poslouchali po cestě a v podstatě celé prázdniny
stále dokola, nevím jak je to možné, ale vydrželi jsme to a líbilo se nám to
dokola poslouchat.
(Poznámka pro mladé....KAZETA..to je taková malé krabička se dvěma kolečky , na
kolečcích je pásek na kterém je magnetický záznam , který se pohybem pásku přes
čtecí hlavu snímá a po zesílení to hraje..dokonce se to dá i otočit abyste
slyšeli i záznam z druhé strany kazety, když tak se zeptejte rodičů, jistě vám
rádi nějakou kazetku doma ukážou a vysvětlí její princip).
Možná že psychologové by si na mě smlsli, ale ještě nedávno jsem měl vždy takový
divný pocit..když jsem slyšel určitou písničku kterou jsme tenkrát poslouchali
na té kazetě, docela živě se mi vybavily vzpomínky a dokonce i vůně z těch
prázdnin, kdo zažil - jistě pochopí.
Vrátím se do Turnova. Sestra založila se sestřenicí svoji partu a nás kluků si
nevšímaly (co taky s 2 pubošema které zajímají jen vlaky, tunely, fotáky a
Travex) (vysvětlím později). Já s bratrancem Mirkem sem začal prozkoumávat krásy
zdejšího kraje, hlavně tedy železnic, a kdo zná okolí Turnova, ví že třeba tunel
v Rakousích s přilehlým mostem přes Jizeru stojí zato perfektně prolézt a
nafotit, dále Sychrovský viadukt, taktéž s tunelem...jistou dobu jsme trávili
hrátkami s Travexem, co to bylo?..oficiálně přípravek na hubení plevele, ovšem
pro nás perfektní ale nebezpěčná věc. Po smíchání s cukrem totiž Travex
perfektně hořel a vyvíjel značné množství kouře, kilová plechovka s kilem cukru
dokázala shořet během 10 vteřin za vzniku obrovské teploty a zadýmit
efektem dýmovnice celé údolí Jizery od Dolánek až po Turnov...no prostě děly se
věci, jednou nám piják nasátý touto směsí při sušení fénem chytnul přímo v bytě
na posteli, teta seděla v kuchyni a jen zavřela dveře, dodnes nevím jak mohla
předstírat že o ničem neví, když celý byt smrděl ještě měsíce potom. Možná mi
nechtěla výpraskem kazit prázdniny....nechybělo tenkrát moc a vyhořel celý barák
přímo na náměstí.
Pak nás popadla mánie s focením, i když bylo nádherné počasí, my byli zavření ve
fotokomoře a vyvolávali si sami filmy ORWO, dělali si sami černobílé fotky s
našima úlovkama vlaků, tunelů, mostů a já nevím čeho ještě. Vpodstatě tyhle
prázdniny způsobily že fotím dodnes. Občas jsme i zajeli na koupák do Dolánek,
tam bylo fajn, teď je myslím už to koupaliště zavřené a v opuštěném stavu, mi se
vždycky líbila cesta vlakem z Dolánek do Turnova..pod majestátným Hrubým
Rohozcem jsme chytali větve z okna a dělali jiné hovadiny. Na mechanickém
vjezdovém návěstidle do Turnova u Skaličky občas bylo na stůj, a my tajně a
rychle vyskákali z vlaku....přece jenom to bylo k tetě blíže ze Skaličky než z
nádraží. Strejda Jirka dělal a dosud dělá fíru v Turnově(Liberci) a tak jsme
občas zabrousili za ním do depa, tenkrát byla ve městě ještě ruská vojenská
základna a posádka, po městě jezdilo plno Zilů a vojenských aut. Rusáci
měli na základně svoje rakety SS20, vše bylo přísně tajné....jednou jsme šli do
depa s foťákem a potkali jsme strýce, zrovna šel z depa, když nás viděl, myslel
že ho raní mrtvice, my s foťákem a kousek dál rusáci překládali z vojenského
transportu nějaké zbraně nebo co?....možná že mladí se smějí, ale tenkrát to bylo na kriminál,
nebo aspoň na problémy s STBákama. No, strýc nás vyhnal, a z focení nebylo nic,
alespoň jsme se šli tedy dívat, ale rusáci nás stejně vyhnali pryč.
No prostě, byly to senzační 3 týdny a velice rád na ně vzpomínám a chtěl bych
poděkovat tímto všem zúčastněným za vše co pro mě tenkrát udělali. Moc fotek mi
nezbylo, přece jenom už je to 20 let zpátky, proto jsem je naskenoval alespoň
některé, vy se na ně mrkněte...jo, a nezapomeňte že kdysi se nesmělo fotit jen
tak kde se vám zachtělo...třeba na nádražích už vůbec ne, víte kolikrát se mi
stalo že mě nějaký kalený soudruh upozornil že tady na stanici se fotografovat
nesmít a chtěl mi vzít foták...vozil jsem tenkrát dokonce s sebou článek z novin
kde se tenhle předpis nebo zákon řešil, abych měl obranu...Trošku mě štve
že dnešní mladí kluci už si neužijí tolik dobrodružství co jsem zažil v mládí
já, dnešní kluci sedí jen u PC a dostat je ven je problém.......
